Obsah:
Trocha historie...
Proč elektrony?| Proč elektrony? Asi každého, kdo přijde do styku s elektronovými mikroskopy, napadne otázka: Proč právě elektrony? Které jejich vlastnosti je předurčily k tomu, aby nám v elektronových mikroskopech zprostředkovávaly pohled do mikrosvěta? Toto prioritní postavení přineslo elektronu hned několik jeho vlastností. Je nositelem záporného náboje a má nepatrnou hmotnost ve srovnání například s protony či neutrony. Záporný náboj umožňuje urychlovat elektron elektrickým napětím U, přičemž získá kinetickou energii podle vztahu:  [1]m - hmotnost elektronu (9,109x10-31kg) e - náboj elektronu (1,602x10-19 C) U - urychlovací napětí (V) v - rychlost elektronu Do vztahu [1.] lze za rychlost dosadit z rovnice de Broglieho [2], která popisuje vztah mezi vlnovou a korpuskulární povahou hmotných částic:  [2]lambda - vlnová délka h - Planckova konstanta (6,626x10-34 Js) Odtud :  [3]Z výsledného vztahu vyplývá, že vlnová délka urychleného elektronu je nepřímo závislá na použitém urychlovacím napětí. Pokud dosadíme za konstanty, vztah se zjednodušší do podoby lambda = 1,226/ U1/2 V {tab. 1} jsou vypočítány vlnové délky a rychlosti letícího elektronu pro různá urychlovací napětí a je zřejmé, že elektrony se v mikroskopu prohánějí obrovskými rychlostmi, pro U=100 kV dosahuje jejich rychlost již 1/2 rychlosti světla ve vakuu (2,998x108 m/s) Proto je třeba pro vyšší hodnoty urychlovacího napětí do vztahu [3.] zavést relativistickou korekci:  [4] |
 Předchozí |
Další  |
 Literatura | |
Obrázky | |
| K této kapitole nejsou žádné obrázky. | |
Tabulky | |||
| Tab.1 - Vlnová délka elektronu v závislosti na urychlovacím napětí | |||
| U [V] | lambda[nm] | lambdarelativistická[nm] | v[m/s] |
| 102 | 0.123 | - | 5.95x106 |
| 103 | 0.040 | - | 1.87x107 |
| 104 | 0.0123 | - | 5.85x107 |
| 105 | 0.00386 | 0.00370 | 1.65x108 |
| 106 | 0.00122 | 0.00087 | 2.83x108 |
| Zpět | |||