Osvětlovací soustava
Elektrostatická optika elektronové trysky promítá obraz emisního hrotu vlákna do prostoru blízko kruhového otvoru v anodě, který se nazývá křižiště (obr. 1). Křižiště v mikroskopu slouží jako technický zdroj elektronů a jeho poloha se mění centrováním katody. Vzhledem k tvaru katody v případě termoemisní trysky (obr. 2), která se do křižiště promítá, má křižiště elipsovitý tvar. Čím je průmět vlákna v křižišti kruhovější, tím je zdroj elektronů bodovější a koherentnější.
Urychlené elektrony, produkované elektronovou tryskou, vstupují do magnetického pole kondenzorových čoček, které mají za úkol přenést elektronový paprsek z křižiště na preparát. Používají se většinou dvě kondenzorové čočky, z nichž první vytváří obraz křižiště a změnou její ohniskové vzdálenosti je možné měnit velikost obrazu. Druhým kondenzorem se tento obraz zaostřuje do roviny preparátu.
Důležitou úlohu má v mikroskopu úhlová apertura, při které je možné z roviny preparátu pozorovat křižiště. Mění se v závislosti na zaostření a je největší ve fokusu kondenzorové čočky. Při malých úhlových aperturách se snižuje chromatická vada čoček, což znamená, že pro snímání obrazu se rozostřuje kondenzor a snižuje intenzita světla, neboť v oblastech nad a pod fokusem se zmenšuje úhlová apertura. Naopak, pro vyhledávání obrazu je možné používat maximální intenzitu světla a zaostřovat kondenzor. Maximální úhlová apertura je omezena kondenzorovými clonami. V první čočce je vestavěná clona s velkým průměrem, v druhé je výměnná clona s velikostí otvoru v intervalu 100 - 500 µm. Její vliv na výsledný obraz ukazuje (obr. 3) a (obr. 4). Obě clony jsou vystavené silnému elektronovému bombardování a často dochází k jejich znečištění, které vede k zhoršení astigmatismu kondenzorové soustavy.
Elektronová tryska spolu s kondenzorovými čočkami tvoří osvětlovací část transmisního elektronového mikroskopu (obr. 5).
|