......... Elektronová mikroskopie pro biology .........
© 2001 < Jana Nebesářová >
........Kapitola 3.2 - Osvětlovací soustava 

Obsah:

Trocha historie...
Proč elektrony?
Transmisní
     elektronový
     mikroskop (TEM)
Příprava preparátů
     pro TEM chemickou
     cestou
Příprava preprátů
     pro TEM fyzikálními
     metodami
Další metody přípravy
     prepárátů pro TEM
Skanovací elektronový
     mikroskop (SEM)
Příprava preparátů
     pro SEM
Počítače a elektronová
     mikroskopie
Protokoly
Literatura
Autoři
Odkazy
Hl. stránka
Zavřít

Osvětlovací soustava

Elektrostatická optika elektronové trysky promítá obraz emisního hrotu vlákna do prostoru blízko kruhového otvoru v anodě, který se nazývá křižiště (obr. 1). Křižiště v mikroskopu slouží jako technický zdroj elektronů a jeho poloha se mění centrováním katody. Vzhledem k tvaru katody v případě termoemisní trysky (obr. 2), která se do křižiště promítá, má křižiště elipsovitý tvar. Čím je průmět vlákna v křižišti kruhovější, tím je zdroj elektronů bodovější a koherentnější.
Urychlené elektrony, produkované elektronovou tryskou, vstupují do magnetického pole kondenzorových čoček, které mají za úkol přenést elektronový paprsek z křižiště na preparát. Používají se většinou dvě kondenzorové čočky, z nichž první vytváří obraz křižiště a změnou její ohniskové vzdálenosti je možné měnit velikost obrazu. Druhým kondenzorem se tento obraz zaostřuje do roviny preparátu.
Důležitou úlohu má v mikroskopu úhlová apertura, při které je možné z roviny preparátu pozorovat křižiště. Mění se v závislosti na zaostření a je největší ve fokusu kondenzorové čočky. Při malých úhlových aperturách se snižuje chromatická vada čoček, což znamená, že pro snímání obrazu se rozostřuje kondenzor a snižuje intenzita světla, neboť v oblastech nad a pod fokusem se zmenšuje úhlová apertura. Naopak, pro vyhledávání obrazu je možné používat maximální intenzitu světla a zaostřovat kondenzor. Maximální úhlová apertura je omezena kondenzorovými clonami. V první čočce je vestavěná clona s velkým průměrem, v druhé je výměnná clona s velikostí otvoru v intervalu 100 - 500 µm. Její vliv na výsledný obraz ukazuje (obr. 3) a (obr. 4). Obě clony jsou vystavené silnému elektronovému bombardování a často dochází k jejich znečištění, které vede k zhoršení astigmatismu kondenzorové soustavy.
Elektronová tryska spolu s kondenzorovými čočkami tvoří osvětlovací část transmisního elektronového mikroskopu (obr. 5).


 Předchozí Další  

Literatura

Obrázky

Obr.1 - Schematické znázornění vzniku křižiště
Zpět
Obr.2 - Hrot wolframového vlákna a jeho obraz v podžhaveném stavu, tzv. dutý paprsek
Zpět
Obr.3 - Zobrazení mitochondrie v buňce srdečního svalu myši při maximální kondenzorové cloně
Zpět
Obr.4 - Zobrazení mitochondrie v buňce srdečního svalu myši při minimální kondenzorové cloně
Zpět
Obr.5 - Horní část tubusu TEM JEOL 1010 s osvětlovací soustavou
Zpět

       Desing by NebeNet © 2001 < Jana Nebesářová >