Obsah:
Trocha historie...
Proč elektrony?| Dehydratace Po fixaci a promytí preparátu následuje jeho zalití do vhodné pryskyřice. Bohužel, většina zalévacích médií rutině používaná pro přípravu vzorků pro TEM není mísitelná s vodou, a proto je nutné po fixaci nahradit volnou vodu ve vzorku kapalinou, která je mísitelná jak s vodou, tak se zalévacím médiem. K tomuto účelu slouží dehydratace, kdy vzorek je postupně umisťován do roztoků s rostoucím podílem dehydračního činidla, až všechna voda v systému je jím nahrazena. Nejčastěji se jako dehydratační činidla používají etanol a aceton. Etanol - nejběžnější dehydratační činidlo, jehož nevýhodou je možnost reakce se zbytky OsO4 za vzniku drobných densních precipitátů. Udává se, že způsobuje menší extrakci buněčného materiálu než aceton. Není přímo mísitelný s epoxidovými a polyesterovými pryskyřicemi, kde se z tohoto důvodu musí použít jako mezistupně např. propylenoxid. Aceton - druhé nejčastěji používané dehydratační činidlo. Přičítá se mu větší extrakce buněčného materiálu, hlavně lipidů, na druhé straně je přímo mísitelný se všemi používanými pryskyřicemi. Způsobuje menší scvrkávání vzorku než etanol. Obvykle se acetonem nebo etanolem odvodňuje tak, že vzorek prochází řadou roztoků o stoupající koncentraci - 30, 50 70, 80 , 90, 95, 100% , ve kterých je podle typu a velikosti ponecháván 5-10 min. Protože komerčně dodávaný čistý etanol i aceton obsahují vodu, je třeba je vysušit přidáním bezvodého síranu mědnatého nebo chloridu vápenatého (obr. 1). 2,2-dimetoxypropan - reaguje s vodou za vzniku metanolu a acetonu: CH3C(OCH3)2CH3 + H2O = 2 CH3OH + CH3COCH3 Při reakci se uvolňuje teplo, takže je nutné sledovat teplotu a případně chladit. Kvůli reakci s fosforečnany je třeba použít jiný pufr než fosfátový. Výhodou tohoto způsobu odvodnění je rychlost, kdy odvodnění představuje pouze jeden krok mezi fixací a zalitím a používá se především při rychlém zpracování preparátů k diagnostickým účelům. Dehydratace bývá považována za zdroj řady artefaktů: - po nekvalitní fixaci dochází k extrakci proteinů, lipidů, sacharidů atd. - objemové změny mohou dosáhnout až 40 % - vznik řady precipitátů |
 Předchozí |
Další  |
 Literatura | |
Obrázky | |
 |
Obr.1 - Acetonová odvodňovací řada |
| Zpět | |